Tom je přesně ten typ kamaráda, kterého manželky a přítelkyně nemají rády. Mají za to, že by měl být zodpovědnější/ženatý, měl by mít odpovídající zázemí/dům na hypotéku, ale hlavně...neměl by bez partnerky, vypadat tak spokojeně.
Tom patří mezi těch pár vyvolených, které potkávám rád. Takže za náhodu, která mi ho nedávno postavila do cesty, jsem byl vděčný. Jako většina lidí jejichž život plyne poklidným, až nudným tempem, jsem byl zvědavý jak si vede někdo, kdo má podle mých měřítek o dost dobrodružnější povahu než já. Shodou okolností jsme oba nikam nespěchali, takže jsme zaparkovali do první solidně vypadající restaurace.
Nevím jestli má takovou důvěru jen vůči mě, ale vždy jsme vedli velmi otevřené debaty; přiznávám, že často otevřenější, než s mou partnerkou. Nemohl jsem se dočkat až zjistím, jestli už byl odloven a nepochyboval jsem, že nebude šetřit detaily.
Ženy sice mají rády smysl pro humor...ale málokterá pobere, když je na její úkor. Tom si nebral servítky a své šípy vysílal všemi směry, nehledíc na věk, ani pohlaví. Ženy kolem něj se rozprchly a když se zklidnil, nezbyla podle jeho slov žádná, která by stála za 30 let žaláře; jak pracovně nazval manželství.
Přesto toužil po spřízněné duši, po někom, komu se bude moct oddat, před kým shodí tu masku věčného šprýmaře, po ženě se kterou zestárne.
Co ho znám, tak na internetovou seznamku nedal dopustit. Když jsem se ho zeptal jestli si nemyslí, že by vše vypadalo jinak, kdyby si našel ženu "normálně", pustil se do bilancování.
Snad jsem si vše zapamatoval správně a odpustíte mi i občasné domýšlení si tam, kde se Tom nepozastavil. Komentáře nad čarou...lekce, jsou pak naším společným zhodnocením. Pozor, je to delší příběh...
15 LET NA SEZNAMCE
Vše začalo po mém návratu z USA. Po více než roce, jsem se s těžce vydělanými penězi na společné bydlení, vracel za svou snoubenkou. Veronika ve svých představách o budoucnosti často zmiňovala, že by chtěla chlapa tzv. kravaťáka. Že jí příjdou manažeři sexy. Po návratu jsem zjistil, že už po třech měsících od mého odjezdu, intenzivně pracovala na rozložitém paroží, které mi nejspíš mělo dodat punc velkého zvířete. I tak může končit první větší známost.
Lekce č.1 – Jen vůl nechá tele samotné, když kolem krouží vlci.
Za vydělané peníze jsem si koupil garsoniéru, našel si zaměstnání a dalším logickým krokem, se zdálo být i "pořízení nové" partnerky. Boom seznamek byl na vrcholu a zdálo se, že i příšerky s charakterem konečně dostanou prostor, kde by mohly okouzlit svým intelektem a vtipem, nějakou tu nesmělou modelku.
Ozvala se sama. Pak přišel první mail, druhý, pak telefonát...velmi příjemný hlas...představila se celým jménem, přičemž následovala delší pauza. Později jsem se dozvěděl, jak moc byla ráda, že mi její jméno nic neříká a tvář vidím poprvé i přesto, že v Brně byla vcelku známá moderátorka a vlastně i herečka.
Jako každému ješitnému muži, časem i mě, dělalo dobře slyšet její hlas v rádiu, vidět ji v televizi, nebo jezdit na divadelní festivaly. Byla šťastná za obyčejného muže, který nemiloval hvězdu, ale obyčejnou ženu, jakou se nejspíš cítila být. Obohatila můj svět o umění a smích, který byl všude, kam jsme spolu šli. A já jí za to po roce zlomil srdce. Zakoukal jsem se do jiné ženy.
Lekce č.2 - Ta pravá zkouška charakteru se neděje, jen když jsi na dně. Děje se i tehdy, když jsi na vrcholu.
Je jen chabou omluvou, že jsem teď byl se ženou, jakou jsem vždy chtěl. Eva. Tmavovlasá, sportovní typ s krásnýma očima, milým úsměvem, mírnou povahou a smyslem pro jakýkoliv humor...byla dokonalá. Dokonce jsme měli spoustu společných zálib. Každý rok jsme jeli na dvě dovolené někam do světa, chodili jsme do kina i na sci-fi, hráli karty… . Dodnes nevím co se stalo, ale po dvou letech, jsem najednou čím dál častěji kladl otázky jako: proč mě ani nechytneš za ruku, jsi naštvaná, co se děje? ...odpovídala pouze tichým...NE, NIC.
Lekce č.3 - Strach z toho, že ti někdo odloudí milou osobu, je zpravidla tím pravým důvodem, proč se to nakonec stane.
I když jsem i tento vztah ukončil já, byl jsem rozzlobený. Zůstal ve mně knedlík, který mě tížil. Nevěděl jsem co jsem pokazil, co je se mnou špatně a navíc jsem si neuměl představit, že bych našel partnerku, která by byla jako ona...jen víc zamilovaná. Jako spráskaný pes, jsem se vrátil na seznamku.
Nový profil, nový inzerát…hledám ženu. Ozvala se…sama, jak jinak, když já aktivní nebyl. Jak se máš a co zajímavého jsi v poslední době četl? Musel jsem se zeptat: Nejsi náhodou učitelka? Její odpověď mě pobavila. Jsem, jak jsi to poznal?
Partnera si můžeme vybírat podle různých kritérií. Oči, zadek, vlasy, charakter, hvězdné znamení…nebo třeba zaměstnání. Někdo preferuje sestřičky, já zase učitelky. A ne, nepředstavuji si polonahou dějepisářku s rákoskou, jak mě trestá za to, že nevím kdy upálili Husa… . Prostě se mi zdají být tak nějak roztomile mimo a jejich profesní deformace jsou zábavné.
Tahle učitelka, mi ale na první schůzce vyrazila dech. Nádherná žena s tak živým a úpřímným výrazem v obličeji, že jsem já, tlučhuba, nebyl schopen souvislé věty. A to i přesto, že měla na hlavě legrační čepici. Ani jsem nevěděl jak a schůzka byla u konce. Doprovodil jsem ji na autobus a pořád jsem nevěděl, co bude dál. Už nastupovala, když jsem vyhrkl, že bych ji ještě rád viděl…a ona se usmála. Tak jsem potkal svou Femme Fatal. Měla syna a malý byt. A taky obrovské, ale neposedné srdíčko a mozek, ve kterém se proháněly dvě velmi rozdílné bytosti. S ní jsem začal brát vážně horoskopy a charakteristiky jednotlivých znamení.
Žena ve znamení Blíženců, Střelcova smrt. Jízda na horské dráze, kde se dostáváte z nebeských výšin, až na samotné dno pekla. Nikoho předtím jsem nemiloval jako ji a nikdo mě nikdy nedokázal vytočit tak, jako ona. Rozbitý na kusy a pak s láskou poslepovaný, milovaný a nenáviděný v jednom okamžiku. Utekl jsem. Od ženy, která měla být mou manželkou, od ženy, které jsem ze sebe dal úplně všechno. Později jsem se dozvěděl, že mě nechala odejít s tím, že se vrátím, že to není opravdový rozchod… . Nevrátil jsem se… .
Lekce č.4 - Pokud od někoho odcházíš s pocitem, že se nesmíš ohlédnout…znamená to, že utíkáš. A navíc často sám před sebou.
Umřel jsem. S obrovskou dírou v srdci a hlavou zatemněnou vztekem, jsem chtěl zmizet co nejdál od ženy, která mi dokázala takto ublížit. Ne...utíkal jsem od ženy, o kterou jsem si tak moc dokázal ublížit já sám.
Seznamka se pro mě stala jakousi ledničkou, kam jsem zabrousil vždy, kdy jsem se ocitnul bez partnerky.
Tentokrát jsem si „vytáhl“ ženu, která v sobě měla tajemství a smutek. Přesto se prezentovala jako sexy a dobrodružná společnice. Evidentně potřebovala zachránit…a kdo už jiný by to měl být, než chlap, který byl sám rozervaný na kusy.
Byla z druhého konce republiky, ale to mi nevadilo, potřeboval jsem ujet někam daleko. Po dvou měsících víkendových radovánek, jsem se za ní a jejími dětmi odstěhoval. Byl to průšvih. Sexu ubylo…stres z nového zaměstnání spolehlivě utlumil mé vášně a dílo zkázy dokonala sama partnerka, která si to vyložila jako útok na její schopnosti postavit "Eiffelovku" i z gumových medvídků. Ve snaze probrat mě ze sexuálního komatu navrhla, abychom se zúčastnili swingers. Bylo dokonáno. Důvěra zmizela. Dal jsem výpověď v práci jen abych se ujistil, že sexkoma bylo opravdu zaviněno jen stresem. A nakonec jsem dal výpověď i té ženě. Opouštěl jsem ji sice se vztyčeným penisem, ale s hlavou svěšenou. Po roce jsem se vracel domů, na Moravu. A opět jako singl.
Lekce č.5 - Myšlení ptákem, není jen doménou mužů.
Za pět let čtyři vztahy. Zatím dost mizerná bilance. Rozhodl jsem se, že to tentokrát neuspěchám, že si dám záležet a neunáhlím se. Vždyť jsem hledal životní družku. Pustil jsem se do pátrání s vervou a nadšením.
Z 15 schůzek, které jsem v rozmezí asi půl roku absolvoval, jsem poznal tři ženy, kde to vždy do měsíce skončilo nezdarem, jednu, kterou jsem odmítl, protože jsem si na ni nevěřil(slečna Úžasná) a více než deset dalších žen, které za zmínku nestojí.
Ale tak dlouho se chodí pro vodu...až si nějakou domů odnesete. Když to vezmu popořadě jak jsem ji poznával, tak vtipná, chytrá, zajímavá, zbrklá, hezká, co se vztahů týče trochu potlučená. Během schůzky jsem byl nesvůj, ani nevím proč. Až doma mi došlo, že na mě udělala velký dojem. Být to před pár lety, tak bych si na takovou ženskou netroufnul. Klasika, hezký ženský odrazují příšerky jako jsem já. Jenže já už dospěl, takže vím, že taky za něco stojím. Nejspíš si to myslela i ona slečna, protože nezůstalo u jedné schůzky. Měl jsem za to, že jsem JI našel.
Ano, s tou poslední slečnou jsem strávil 8 let. Kolik z nich bylo ve znamení lží a přetvářky, už se nedozvím a je to jedno...teď zpětně, vidím vše přes filtr zrady. Byť to tak asi nebylo.
Když jsem ji poznal, tak mi zatajila, že má 2,5 letou holčičku. Zní to hrozně...ale teď zpětně můžu říct, že právě její dcerka byla to nejlepší, co mi ten vztah dal. Dozvěděl jsem se o sobě, že můžu být táta a klidně i nevlastní. 8 let je hodně, ale skoro to za to zjištění stálo.
Lekce č.6 - ten nejtvrdší úder vždy příjde nečekaně a často zblízka
A tak jsem teď, ve svých 44-ti letech úplně na začátku. Sám, bez dětí, dokonce nemám ani exmanželku...ani toho psa jsem si nepořídil. Hledám, ale jde to ztuha...nejspíš proto, že hůř vypadám...nebo snad hůř vypadají ty ženy..sám nevím, ale mám strach, že co jsem zameškal, už nedoženu.
Když Tom skončil se svým vyprávěním, došlo mi, že můj stereotypní život, má partnerka, která mě občas děsně štve...že...no...po cestě domů jsem jí koupil kytku a lahev dobrého vína.
