Úsměvy smutných mužů
Jsem skoroabstinet a na české filmy chodím do kina nerad. Takže pro mě byly Úsměvy smutných mužů asi stejně lákavé, jako lesbické porno pro Mirku Spáčilovou. Zatímco alkohol mi prostě nechutná, tak českým filmům se vyhýbám díky sérii zklamání posledních pár let.
Nicméně byl jsem svou drahou nadpolovičkou (samozřejmě ne pod nátlakem) přesvědčen, že "pro mě bude dobré", vzít ji právě na tento film. Absolvovala se mnou několik "pohádek pro dospělé"(ty vyjednávací schopnosti nejspíš odkoukala od Thanose) a já jsem vlastně latentní demokrat, takže jsem kývnul (dokonce se mi povedlo nevypadat u toho, jako kdyby mi někdo o hlavu ohýbal traverzu).
Sál kina Svratka, starého dobrého singlsálového kina, se začal plnit lidmi. Blažený úsměv mé drahé nadpolovičky rozšifrovalo až její konstatování, že si se mnou konečně připadá v kině patřičně. Prý skoro jako na třídní schůzce. Rozhlédl jsem se a pochopil, co tím myslí. Nijak zvlášť pohodlné sedačky velmi solidně zaplněného kina, vyplňovaly zadnice převážně mých vrstevníků. Věkový průměr návštěvníků Marvelovek, mezi které se řadím hrdě i já, byl pokořen o dobrých 15-20 let.
Uvědomil jsem si, že mezi ně minimálně designově zapadnu, což mě trošku otrávilo, ale s mým nulovým očekáváním ohledně "filmu o alkoholicích", už to moc nepohnulo. A snad i právě to, že jsem žádné recenze nečetl a očekávání nechal doma, nakonec přispělo k pocitu příjemného překvapení.
Díky skvělé předloze p. Formánka, který dokázal vyprávět inteligentně a s nadhledem a současně bez moralizování a snahy vzbudit lítost, nebudete sledovat "ožralce, kteří si za to můžou sami", ale smutné muže, kteří se snaží popasovat s tím, že jsou otroky závislosti.
Formánek neřeší kdo za to může, nenabádá, abychom se snažili pochopit, že závislost je nemoc a nedává rady, jak z toho ven. Svůj příběh vypráví prostě a s pokorou, jednoduchým jazykem bez příkras, tak jak by to alkoholem vyšisovaný, ale pořád inteligentní člověk, mohl vyprávět svému dobrému příteli. A tato opravdovost na mě udělala veliký dojem.
Bohužel mi ten dojem trochu pokazil režisér. Já to chápu. Uzavřený prostor ústavu, jedna "normální" postava obklopena bizarními figurkami(které lze obalit různými příběhy) a to vše vystaveno tlaku. Filmařský ráj, ze kterého vzešly skvosty jako Přelet nad kukaččím hnízdem, Svět podle Prota, ale třeba i Vykoupení z věznice Shawshank a spousta jiných.
Takže rozumím tomu, že se režisér snažil vnést trochu invence, nebo si nějaké téma vypůjčit z již zmiňovaných perel. Jenže pokud vyprávím velký příběh podle skutečné události a snažím se o uvěřitelnost, nemůžu v polovině filmu uskočit na tři minuty do pohádky a pak se vrátit zpět. Využití Duška, jakožto parafrázi na Prota, bylo laciné a zbytečně ubralo páru jinak skvěle rozjetému dramatu. Možná to bylo schválně, aby se právě to napětí zmírnilo.
Duškovi fanoušci to asi ocení; věřím tomu, že nemalé procento platících diváků, přišlo právě na film s Duškem. Nevím, jestli jim to bude stačit, protože on je to spíše film se Švehlíkem(který je standardně výborný), ale především je to příběh o Josefovi.
I přes mou výtku, je to jeden z mála opravdu povedených počinů a jako většina dobrých filmů, i po tomto vám na mysli zůstane pár námětů k diskuzi, nebo aspoň zamyšlení.
Kolik šancí si člověk zaslouží? Už jsme poznali, jaké to je být na dně? A čím to je, že někdo dostane od života ránu, otřepe se, zapláče si a jde dál a jiný se z toho dna přesune na dno láhve a sice se dokáže odrazit, ale nevydrží sám plavat a tak zase klesne? Jsou slabí, nemocní, nebo to mají v genech?
V Úsměvech smutných mužů odpovědi nedostanete. Pan Formánek vám ale ukáže, že tu bitvu jde aspoň zremízovat a jak se to povedlo jemu. Normálně by to mohl být spoiler, ale ten chlapík pracoval na scénáři a dokonce si i zahrál malou roli. Procento vyléčených/nechlastajících alkoholiků je děsivě malé, takže přiznaný happyend je na místě.
Martin Herák
Ruská nevěsta
Na internetových seznamkách číhají různá nebezpečí nejen pro ženy, ale i pro muže. Myslel jsem, že mě se to stát nemůže, jsem přece inteligentní člověk... . Jenže tohle jen o intelektu není. Konečně, udělejte si obrázek sami.
Martin Herák
Dávkovač mýdla i dobré nálady
Máte-li doma tvora, který dokáže pro většinu předmětů ve vaší domácnosti najít zcela nečekané využití, měli by jste vybavení vybírat nejen podle kritérií jako je cena, užitná hodnota, nebo barva.
Martin Herák
Reklamace na chlapa
Před několika lety jsem hledal partnerku na internetové seznamce. Brzy mi ale došlo, že pro většinu žen, jsem jen další kus v davu ženychtivých lovců. Bylo tedy potřeba zvolit strategii, abych se "vydavil".
Martin Herák
Když se chlapi tyčí
Není to spravedlivé, ženský letí na čahouny a v práci má dvoumetrový chlap, taky větší respekt! Slýchávám z úst mužů, kteří si připadají malí. I když měřím jen 188 cm, pokyvuji souhlasně hlavou. Ale zadarmo, to rozhodně není.
Martin Herák
Kterak babka ke světlům přišla
Kočky, psi, slepice, srnky, divočáci...je spousta tvorů, kteří svými často velmi nečekanými výlety přes silnici, prověřují pozornost řidičů. Nikdo z nich však nemá na "temné jezdce" z Veverské Bítýšky.
Martin Herák
Jak se (ne)stát starým mládencem
Tom je přesně ten typ kamaráda, kterého manželky a přítelkyně nemají rády. Mají za to, že by měl být zodpovědnější/ženatý, měl by mít odpovídající zázemí/dům na hypotéku, ale hlavně...neměl by bez partnerky, vypadat tak spokojeně.
Martin Herák
Vyléčený "romantik"
Máte doma chlapa, který sám od sebe večer nezapálí svíčky, nepřinese kytku, nepřichystá romantickou večeři, západ slunce komentuje slovy...za chvíli dávají zprávy? Nezoufejte, mohlo by to být mnohem horší.
Martin Herák
Reklama na chlapa
Jedna z mých kolegyň kdysi smutně poznamenala, že by bylo fajn, kdyby existoval obchod s chlapama. Prý by tam stáli v řadě, měli sukýnky, aby si dámy mohly zkontrolovat, jestli nepořizují tzv. zajíce v pytli (nebo bez)...
Martin Herák
Jsi empatický, jako míchačka na beton!
Většina žen má pocit, že by měl být jejich partner mnohem empatičtější. Protože kdyby muži lépe porozuměli potřebám žen, bylo by pro ně daleko snazší, učinit je šťastné. A to, je přece v zájmu každého muže. Nebo ne?
Martin Herák
Zadek
Nedávno jsem sondoval, jaké mám vyhlídky jakožto čtyřicátník, který se po letech vydává "ulovit si" ženu. A kde jinde se ptát, než právě u zdroje.
Martin Herák
Kapka, která necáká
Bouřka v létě... . Vyrazil jsem k vodě s nadějí, že si užiju splynutí s bouřkou a přírodou. Že nechám plavky v autě a odhopkám si to z parkoviště, jako nějaký exhibicionista, který si doma zapomněl i ten plášť...
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2328x