Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kapka, která necáká

6. 09. 2016 21:38:03
Bouřka v létě... . Vyrazil jsem k vodě s nadějí, že si užiju splynutí s bouřkou a přírodou. Že nechám plavky v autě a odhopkám si to z parkoviště, jako nějaký exhibicionista, který si doma zapomněl i ten plášť...

Miluju bouřky. Rád naslouchám padání kapek a s nadšením sleduji blesky, které se zjevují pokaždé na jiném místě ztmavlého nebe. Hromobití, které je následuje, pak provázím spokojeným pokývnutím hlavou.

Ten den se spustil déšť, který měl být předzvěstí pořádné bouřky. Rozhodnutí bylo snadné. Sedl jsem do auta a vyrazil k "brněnskému moři".

Naděje, že budu u vody sám, vzala za své už při příjezdu na parkoviště. Nejenže tam stálo několik aut, ale z jednoho se právě vyloupla rodinka, která si evidentně chtěla užít prázdninový den u vody, i přes pokles teploty na necelých 20 °C a deštivé počasí. Z auta jsem tedy vylezl trapně oblečený. Přesto jsem věřil, že až se pořádně rozprší a přijde silná bouřka, vyžene od vody všechny majitele aut stojících na parkovišti a já budu moct plavky odhodit se stejným pohrdáním, jako Cyrano svůj klobouk.

Vkročil jsem do vody a nevěřícně se zastavil. Ta voda měla být mnohem teplejší! Moc dobře jsem si pamatoval, že za bouřky bylo koupání slast, tak co se stalo? Navíc mám mnohem větší tukovou vrstvu, než dřív, tak jak je možné, že teď stojím ve vodě, kterou mám jen nad kolena a nemůžu se odhodlat namočit se celý? Aby toho nebylo málo, prohnala se kolem mě s nadšeným jekotem již zmiňovaná rodinka. A vzápětí se objevil parník Utrecht, ze kterého vyskákalo několik dalších lidí. Z plánovaného intimního prožitku uprostřed živlů, se pomalu stávalo zklamání.

Mrzutě jsem sledoval odplouvajícího Utrechta, který mi na oplátku poslal několik vln, které se postaraly o to, abych z vody nevyšel v suchých plavkách. Byl jsem okolnostmi, které zatím hrály výlučně v můj neprospěch tak znechucený, že masochista ve mně, zavelel k vykonání aktu vzdoru. S hlasitým plesknutím jsem skočil do vody.

Vždycky jsem pochyboval o tvrzení, že se dá plaváním zahřát, ale pokud jsem nechtěl z vody ihned prchnout, nezbylo mi, než se pokusit ztuhlé svaly přinutit k pohybu. Rokle je typická tím, že po cestě na protější břeh proplouváte asi třemi místy, kde jsou studenější proudy. Při proplouváním prvním z nich, jsem měl pocit, jako kdyby mi někdo jezdil ledovou žehličkou po prsou. Ty zbylé dva, už žádnou větší škodu způsobit nemohli. Svaly mi ztuhly tak, že jsem se po dlouhé době cítil velmi kompaktně. Tedy s výjimkou uší, nosu a končetin. Připadal jsem si jako těžká kláda putující k protějšímu břehu.

Po cestě zpět to bylo lepší a když jsem doplaval ke břehu, už jsem ani neměl chuť vylézt z vody. Spustil se prudký déšť. A dokonce vyhnal z vody i rodinku. Přímo uprostřed oblohy nad protějším břehem, se najednou zjevila klikatá čára a po pár vteřinách zaburácel hrom. Jsem tady.


Koupu se v bouřce, poslouchám kapky, jejichž zvuk se mění od hlasitého plesknutí o mou holou hlavu, přes jemné ťukání a cákání, na šumění, které způsobují kapky dopadající na hladinu všude okolo. To nejdokonalejší HD stereo, jaké můžete slyšet. Mám radost. A je umocněná i tím, že další parník, který se neslyšně zjevil u mola, nejenže nikoho nevyložil, ale navíc jakoby před tou „mou“ bouřkou, uháněl co nejrychleji pryč.

Stál jsem ve vodě a tlemil se. Všiml jsem si, že zatímco většina dešťových kapek vletí do vody s razancí kamínku, aby následně vytvořila s rákosníčkovským žblunknutím malý vodní kráter, některé kapky, které jsou snad menší a lehčí, zůstávají malou chvilku stát na hladině. A až pak, v jeden okamžik, tak zvláštně nedramaticky, tiše a samozřejmě, zmizí. Nikdy dřív jsem si toho nevšiml.

Chtěl bych častěji bývat u toho, co se děje, když se nikdo nekouká... .

Autor: Martin Herák | úterý 6.9.2016 21:38 | karma článku: 11.43 | přečteno: 271x

Další články blogera

Martin Herák

Když se chlapi tyčí

Není to spravedlivé, ženský letí na čahouny a v práci má dvoumetrový chlap, taky větší respekt! Slýchávám z úst mužů, kteří si připadají malí. I když měřím jen 188 cm, pokyvuji souhlasně hlavou. Ale zadarmo, to rozhodně není.

19.10.2016 v 15:02 | Karma článku: 15.15 | Přečteno: 577 | Diskuse

Martin Herák

Kterak babka ke světlům přišla...a pak o ně zas připravena byla

Kočky, psi, slepice, srnky, divočáci...je spousta tvorů, kteří svými často velmi nečekanými výlety přes silnici, prověřují pozornost řidičů. Nikdo z nich, ale nemá na "temné jezdce" z Veverské Bítýšky.

18.10.2016 v 15:18 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 640 | Diskuse

Martin Herák

Jak se (ne)stát starým mládencem

Tom je přesně ten typ kamaráda, kterého manželky a přítelkyně nemají rády. Mají za to, že by měl být zodpovědnější/ženatý, měl by mít odpovídající zázemí/dům na hypotéku, ale hlavně...neměl by bez partnerky, vypadat tak spokojeně.

17.10.2016 v 14:52 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 926 | Diskuse

Martin Herák

Úžasňáci

Paní Dokonalá. Žena, která muži rozbuší srdce, zatemní mysl a vypne kalhoty. Potuluje se kolem, usmívá se, ale přesto je nedosažitelná. Vždy je tam nějaký háček. Vzdálenost přes půl republiky, manžel...či jiná záhadná choroba... .

8.9.2016 v 21:45 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 745 | Diskuse

Další články z rubriky Brno

Stisk Studentský deník

Peklo v MHD sa deje každé ráno

Človek má byť plný energie v práci či v škole hneď od rána a nikoho nezaujímajú strasti, ktoré také obyčajné ráno vo veľkomeste prináša. Vezmime si takú cestu autobusom. Ako by skoré vstávanie na odporný tón budíka nestačilo.

14.10.2017 v 17:15 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 593 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Prevence proti plýtvání potravinami. V Brně berou věci do rukou dobrovolníci

Iniciativ bojujících proti plýtvání potravinami přibývá. V letošním roce se v Brně objevily nové projekty, které pracují na poskytování potravin potřebným i na rozšiřování povědomí o problému plýtvání.

11.10.2017 v 10:59 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 305 | Diskuse

Pavel Kolář

Realista č. 11 v JMK

A pan cenzor si může víte co. A prý musí obsahovat 120 znaků. Nesnáší mne kvůli etudám, viz historie.

10.10.2017 v 23:23 | Karma článku: 3.29 | Přečteno: 93 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Výstava Jeden kmen děti děsí

Fantasy výstava na Špilberku mapující fiktivní zvyky a historii skřetího kmene Snaga slaví první týden od otevření. Zatímco dospělí návštěvníci jsou uchváceni děsivou atmosférou výstavy, děti se bojí vstoupit.

3.10.2017 v 17:04 | Karma článku: 6.80 | Přečteno: 569 | Diskuse

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 20.66 | Přečteno: 481 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 696

Typický zástupce všech tlučhubů, narozených ve znamení Střelce. Co na srdci, to na jazyku a navíc to klidně zveřejní :o)



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.